Yōso Yuzami

Vzhledem připomíná kohokoliv, jen ne lesního elfa. Načervenalé vlasy se světlými melíry od slunce jí lemují bledou tvář s ostře řezanými rysy, nevýrazným nosem a malými rty. Má tmavě modré oči, které se při jasném světle mohou zdát fialovými. Na tváři se jí rýsují drobné pihy, které se skoro nepostřehnete. Rozhodně nepřipomíná svalovce, přesto je schopná natáhnout dlouhý luk bez problémů. Měří něco kolem 165 cm. Má dlouhé štíhlé prsty, které nosí pečlivě upravené. Celkově o sebe dost pečuje. Tělo má poseté jizvami, které ovšem schovává pod oblečením, které se skládá většinou z obyčejného trika a nějakých kalhot. Ráda nosí pohodlné oblečení, ale nemá problém se obléknout i do společnosti. Nohy má velice dlouhé, což jí pomáhá při běhání. Na zádech jí většinou uvidíte dlouhý luk, na boku jednoruční meč. Oblíbený kousek z jejího šatníku je kožená černá bunda.

Narodila se daleko za Nekonečnými pláněmi páru lesních elfů, kteří spokojeně žili ve vesnici na úbočí Vysokých kopců. Kvůli svému zevnějšku se od ostatních vždy odlišovala a byla vyčleňována z kolektivu. A navíc jí rodiče dávali silně najevo, že jim je na obtíž. Nejenom netradiční obličej byl její odlišností. Také zjistila, že dokáže ovládat zemi. Z vesnice, ve které žila, se totiž magie vytratila. Přesto si jednoho dne, krátce po jejích 20-tých narozeninách našla kamarádku. Sblížili se a ona jí začala důvěřovat. S postupem času se skamarádila s více a více elfy. Jednoho dne však zjistila, že to všechno nebyla pravda. Že si s ní pouze hráli. Hluboce jí to ranilo a v záchvatu smutku a vzteku vyvolala malé zemětřesení. Malé, ale i takové dokázalo probudit spící sopku, na jejímž úpatí se vesnice rozkládala. Mladá Yōso v tu chvíli nevěděla, co způsobila. Po několika hodinách hřmění se na celou vesnici vylila žhavá láva. Yōso byla zděšená a utekla. Se svým koněm jela kam je nohy vedly, na živobytí si vydělávala krádežemi. Uzavřela se a jako prevenci proti dalším nehodám se rozhodla, že už nikdy nikoho svým přítelem nenazve. Putovala dlouho, až se dostala do Moienu. Přejela Bezejmenné hory a rozhodla se usadit v Kessarku. Vydělávala si legálně i nelegálně, až nabyla slušného mění. Jednoho dne se však rozhodla okrást špatného muže. Chytli ji a předvedli před něj. On v ní našel skryté schopnosti a místo trestu ji vzal k sobě do učení. Přesídlili se do tvrze těsně pod horami. Tam Yōso strávila dalších 40 let života. Od magie se většinu času držela dál a taky se naučila pouze se zbraněmi. Její učitel ji přemlouval, ale ona s kouzly nechtěla mít už nic společného. Jednoho dne se však nakonec nechala zvyklat a poslední 2 roky pobytu v tvrzi se začala učit i magii. Šlo jí to pomalu a těžce. Nedokázala se soustředit a podobné věci. Nakonec ji mistr poslal do Akademie, kde pokračovala v učení. Tam několik let žila, ale koncem jara se rozhodla vydat pro novou tětivu do Jadarského lesa. Co osud nechtěl, nebo spíš chtěl, potkala tam svého starého mistra, který ji vzal zpět do učení. Str ávila tam dlouhé měsíce plné dřiny a utrpení, což se na ni podepsalo. Vybledly jí vlasy a stejně tak i zášť k lidem. Stala se lepší osobou, ale ne zas o moc. Mívá prostě svoje lepší a horší chvilky.

Má krásné zlaté srdce. Pod vrstvou ledu, kamení a ostnatým drátem. Svoje zlaté srdce si velice pečlivě střeží, takže to, že je hodná moc často nepoznáte. Ma strašně proměnlivé nálady. Jednu chvíli se s vámi směje, pak upadne do chvilkové deprese a za další chvilku už s vámi mlátí o stěnu. U ní si nikdy nemůžete být stoprocentně jisti, jak se zachová. Ona však ve svém chování vidí určité vzorce a těch se drží. Například na osoby, se kterými se zná dlouho se snaží být milá, i když její jazyk občas moc nespolupracuje. Když ji naštvete(a že se to nastává zrovna málo) je schopna způsobit těžká zranění a nebude ji to vůbec trápit. Jé velice drzá a nebojí se říct svůj názor. Taky je velice upřímná, na čemž si zakládá, ale umí si spočítat, kdy by měla radši držet jazyk za zuby. K problémům se vždy umí postavit čelem. Na druhou stranu, neumí se seznamovat s ostatními. Má svoji malou skupinku a té se většinou drží. Nových setkání se bojí, ale nikdy si to nepřizná. Její ego sahá k nebesům a ráda si střílí a manipuluje s lidmi. Díky tomu se taky moc nejeví jako dobrá kamarádka, ale to co ji znají líp si na to už zvykli. Svoje "vtípky"; většinou nemyslí zle, i když to tak občas může vypadat. Další negativní vlastnost je, že je výborná lhářka a umí to se slovy. Je schopná kohokoliv přesvědčit, že je jednorožec a právě teď je na pláži za polárním kruhem. K tomuhle jí dopomáhá nízká míra svědomí, které se ale vždy nakonec ozve, ale ona se mu vždy nějak ubrání. Co se týče citů, trvá jí dlouho než k sobě někoho přijme, ale poté zas trvá přátelstv, či vztah hodně dlouho. Její okruh přátel není nijak velký, je velice mlčenlivá a seznamuje se většinou jen když ji někdo donutí. Poté, co se s ní zkamarádíte, musíte si ji nejdřív "rozmluvit". Po nějakém čase s vámi bude kecat o jakýchkoliv pitomostech. Co s člověkem neudělá půlorční výlet do Jadaru. To člověka, nebo i elfa, od základu změní. Když někoho nemá ráda, dá to hodně silně najevo a je jí jedno, co si kdo o ní pomyslí. Nebojí se průšvihů a tak k pro každou špatnost. Její úcta k autoritám se vytratila někdy kolem 50. roku života a teď jí je jedno, jestli před ní stojí starosta, nebo žebrák, o každém si udělá vlastní obrázek a pak se taky tak k dotyčnému chová. Přestože miluje sport, je velmi líná a když nemusí, nedělá. Občas ji chytnou deprese a z těch je vždy těžké se dostat. Jelikož je ale dobrá v přetvářkách, málokdy na ní smutek poznáte. Vždy ji ale prozradí oči. Je nerada, když ji někdo vidí slabou a ubrečenou, takže tyhle pocity si nechává na doma. Většinu času ale bývá v pohodě.